Číslicová technika

Kategorie věnovaná číslicové technice a mikroprocesorům

Adaptér pro ATMEL-ICE

Než budu popisovat následující konstrukci, dovolím si trochu povídání o programátoru ATMEL-ICE, ze kterého by mělo být patrné přoč vůbec vznikla. Jelikož jsem potřeboval programovat nové MCU s rozhraním UPDI, které nejsou podporovány současným programátorem BiProg a ani programátorem AVR ISP MK II, pořídil jsem si "LEVNOU" verzi programátoru a debuggeru ATMEL-ICE. Tento programátor/debugger je dodáván ve třech provedeních, u kterých se cena pohybuje od 1500,- do cca 4000,-, kdy se jedná o stejný výrobek a liší se krabičkou a bohatostí výbavy. Politika Atmel (Microchip) je jasná a lákadlo nejlevnější varianty má svá úskalí, o kterých se budu zmiňovat později. Nejprve bych se trochu rozepsal o jednotlivých variantách programátoru a výbavy, aby byl zřejmý důvod pro realizaci tohoto adaptéru.

Programátor biprog pro AVR podruhé

Podruhé se vracím ke konstrukci programátoru bibrog (STK500). V tomto článku jen zmíním novou verzi DPS s levnější variantou USB konvertoru pro RS232. Tato úprava ve své podstatě vznikla jako levnější varianta již zveřejněného programátoru, kdy byl nahrazen převodník FT232RL v cenové relaci cca 130,- Kč mnohem levnějším převodníkem CH340G, který se používá v klonech ARDUIN.

ISP programátor pro procesory rodiny ATMEL

Jedná se o jeden z prvních článků, které byly na webu Mongi, ale z důvodů zájmu o starší články, jsem jej našel v archivu a znovu zveřejnil. Postupně se pokusím přidat další, nicméně některé jsou navždy ztraceny a budu je muset znova napsat.

Důvod vzniku následující úpravy výborné a spolehlivé konstrukce programátoru Biprog byl ten, že jsem při ladění programu byl líný se stále přepínat mezi dvěma programy. Používal jsem sice osvědčený programátor Aprog, ale jeho nevýhodou bylo že neuměl kounikovat s prostředím AVR Studia. Proto jsem na internetu začal s hledáním vhodné konstrukce programátoru, která umožňuje zároveň komunikaci přímo s AVR Studiem a zároveň podoporuje USB port. Při výběru mi docela dobře pomohl článek zveřejněný na stránkách robotika.cz kde je zajímavý popis možných programátorů. Ze zmiňovaných konstrukcí mě zaujala právě konstrukce ing. Luboše RÜCKLA, kterou jsem se po prostudování rozhodl upravit a zjednodušit podle mých představ a potřeb.

Číslovka s dekodérem

Tento článek popisuje jednoduchý modul se sedmisegmentovou číslovkou, určený pro nepájivá pole při tvorbě a testování zapojení a také vhodný pro výuku. Vznikl ve své podstatě jako vedlejší produkt při vyvíjení aplikací na nepájivém poli, kdy je potřeba zapojit sedmisegmentový displej, osm omezovacích odporů a dekodér kódu BCD na kód sedmisegmentového displeje. Zapojení jednoho displeje není na nepájivém poli obvykle problém, ale pokud je potřeba zopjit dva a více displejů (zvláště pokud se nejedná o multiplexni zapojení) bývá to obvykle problém a zapojení čtyř displejů je na poli o běžné velikosti takřka nemožné.