Jednou z oblíbených aplikací co si maldí elektronici chtějí postavit je zesilovač. Ze zkušenosti vím, že nemají úplnou představu co to obnáší a nejdůležitějším parametrem je jeho výkon. Většinou se bez rozvahy objeví se stavebnicí zesilovače 50W a více. No když se pak dozví, ýe to není jenom o koncovém zasilovači ale i o zdroji a úpravou signálu, jsou pak trošku překvapení. Proto jsem narhnul jednoduchý modul korekcí s oblíbeným LM1036, který určitě neurzí žádného začínajícího bastlíře ani středně náročného posluchače. Ve své podstatě není tento korekční předzesilovač nic závratného a jedná se prakticky o doporučené zapojení LM1036 a impedančním přizpůsobením vstupu.

obr. 1. Schéma zapojení korekčního předzesilovače

Celkové zapojení je na obr. 1. a dá se rozdělit na dva funkční celky, vstupní zesilovač ve funkci impedančního přizpůsobení signálu a samotný korekční zesilovač. Vstupní signál je přiváděn konektorem XC1 na vezební kondenzátory C1 a C2. Tyto jsou přivedeny na vstupy dvojitého nízkošumového operačního zesilovače TL072 nebo NE5532, který je zapojen jako neinvertující zesilovač se zesílením 1. Jeho výstup je střídavě vázán fóliovým kondenzátorem a přiveden na vstup korekčního předzesilovače LM1036. Pro nastavení vhodné charakteristiky je potřeba zvolit externí kondenzátory připojené k vývodům BCAPx (C11, C12) a TCAPx (C7,C8). Kondenzátor TCAPx ovlivňuje charakteristiku v oblasti vysokých kmitočtů a s doporučenou hodnotou 10nF je možné korigovat zesílení vysokých tónů až v rozsahu ±15 dB. Kondenzátor BCAPx ovlivňuje charakteristiku v oblasti nízkých kmitočtů a s doporučenou hodnotou 390nF je možné korigovat zesílení nízkých tónů opět přibližně ±15 dB. Úpravou hodnot těchto kondenzátorů se dá tento rozsah korekce upravit. Snížením kapacity TCAPx se rozsah korekce vysokých kmitočtů sníží, zvýšením kapacity se naopak rozsah korekce zvýší. U kapacit BCAPx je tomu naopak a se snížením kapacity BCAPx se rozsah korekce názkých tónů zvyší a logicky pak zvýšením kapacity se rozsah korekce sníží. Správnou volbou těchto kapacit je možné nastavit optimální rozsah korekcí, a pro méně zkušené elektroniky bych rá uvedl že tyto kondenzátory by měly být fólivé nebo podobného provedení (s kermaickými kondenzátory by sice zapojení také fungovalo, ale nejsou zde nejvhodnější). S korekcí basů a výšek také souvisí vstup číslo 7 (LOUDCOMP), kterým je také možné upravit charakteristiku korekcí. V tomto případě je použito opět základního zapojení, kde je možné zvýšit rozsah korekce basů proti korekci výšek až o 1dB. Volba této funkce se provádí pomocí pájecí propojky SJ1, kdy propojením kontaktů 2 a 3 je tato funkce aktivní, a v případě, že není potřeba tuto funkci aktivovat, je nutné propojit kontakty 1 a 2. Pro regulaci jsou použity potenciometry o hodnotě 50kΩ v LINEÁRNÍM provedení, které jsou připojeny ke svorkám X2, X3, X4 a X5. Korekce provádí pomocí stejnosměrného napětí na vstupech VOL, TRE, BASS a BAL v rozsahu 0 - 5.4V, kdy napětí 0V odpovídá maximální potlačení kmitočtů, minimálnímu zesílení signálu, naopak při napětí 5.4V je maximální zdůraznění kmitočtů a maximálnímu zesílení signálu. Pokud je napětí na vstupech rovno hodnotě 2.7V nejsou kmitočty ovlivněny a stereováha (BALANCE) je rovnoměrně rozložena na oba kanály. Pokud by byly použity logaritmické potenciometry, pak by toto nepatilo a nebylo by možné nastavit korekce zejména v oblasti zdůraznění kmitočtů, kde by se regulace odehrávala v poslední třetině dráhy potenciometru a bylo by obtížné nastavit požadovanou hodnotu. Logaritmický potenciometr je možné použít pouze u nastavení hlasitosti, kde by pak jeho průběh odpovídal fyziologické charakteristice. Výstupní signál je přes kondenzátory C14, C15 vyveden na svorky X6. Další důležitý poznatek, který jsem získal při oživování se svěřenci v kroužku, je ten, že výstup refenčního napětí 5.4V na vývodu 17 není zkratuvzdorný a případný zkrat na nulový potenciál je pro integrovaný obvod destruktivní a proto bych rád na tento fakt upozornil, a doporučil bych proměření případných zkratů proti nule před připojením na napájecí zdroj. Deska plošných spojů je vyobrazena na obrázku č.2. a dále jsou na obrázcích č. 3. a 4. osazovací plány.

obr. 2. - předloha plošného spoje

obr. 3. - osazovací plán - strana spojů

obr. 4. - osazovací plán - strana součástek