Základem přijímače je obvod TA7642, který je nástupcem starších obvodů ZN414 vyrobených anglickou firmou FERRANTI v 70-tých letech 20. století. Obvod byl populární, proto jej vyráběla spousta firem pod různým označením, např. MK484, LMF501 nebo LA1050. Přijímače s tímto obvodem jsou jednoduché, levné a spolehlivé. Tento obvod se skládá z 10-ti tranzistorů a několika dalších pasivních součástek a je zapouzdřen do pouzdra TO-92. Pro jednoduchý přijímač postačuje jen několik málo dalších externích součástek, a napájecí napětí 1,5 V při kterém je odběr přibližně 300 μA.

Obr. 1. Vnitřní zapojení obvodu TA7642 [1]

Obr. 2. Doporučené zapojení obvodu TA7642 [1]

Integrovaný obvod rádia je napájen přes vývod 3 zdrojem konstantního proudu tvořeným odporem R_AGC. Pro různá napájecí napětí by bylo potřeba velikost tohoto odporu měnit. Pro naši konstrukci je voleno mnohem elegantnější řešení. Jako jednoduchý regulovatelný zdroj proudu je využit tranzistor J-FET a požadovaný proud tranzistorem, a tím i obvodem přijímače, se nastavuje trimrem na požadovanou hodnotu. Díky použití zdroje konstantního proudu místo prostého odporu je přijímač mnohem stabilnější a bez problémů pracuje při napájecím napětí 3 – 10V. Horní mez je daná maximálním dovoleným napětím použitého obvodu pro NF zesilovač. Celkové zapojení přijímače je na obrázku číslo 3.

Obr. 3. Zapojení rádia s koncovým zesilovačem

Popis zapojení

Obvod se dá rozdělit do dvou funkčních celků. Samotný přijímač je tvořený laděným obvodem C1, C2, L1, obvodem rádia IO1 a zdrojem konstantního proudu T1. Druhým samostatným celkem je NF zesilovač 720 mW tvořený obvodem IO2 a trimrem R3 pro nastavení hlasitosti.

Základní laděný obvod je složen z ladícího kondenzátoru C1 a cívky L1. Ladící kondenzátor s vysokou kapacitou se dnes již prakticky nedá sehnat a tak jsem sáhnul po ladícím kondenzátoru bývalé NDR se dvěmi páry identických sekcí (2x 340 pF a 2x 25 pF a dolaďovacími trimry 10 pF v každé sekci). Pro středovlný rozsah AM v rozmezí 550 - 1550 kHz je potřeba k jedné sekci 340 pF připojit kondenzátor 39 pF, a v zapojení je zde pro tento účel připravena pozice pro keramický kondenzátor C2. Pro laborování s příjmem dlouhých vln je možné připojit pomocí pájecí propojky SJ1 ještě druhou sekci 340 pF. V naší konstrukci zůstane rozpojená.Cívka L1 (feritová anténa) je tvořena 75 závity lakovaného drátu na feritové tyčince o rozměrech d=6mm a l=50mm.

Tab. 1. elektrické parametry TA7368P [2]

NF zesilovač je tvořen obvodem TA7368 v základním zapojení. Tento obvod je zesilovač 720 mW pro nesymetrická napájecí napětí v rozsahu 2 až 10V s výbornou stabilitou. Jeho elektrické parametry jsou v tabulce číslo 1. Nespornou výhodou tohoto NF zesilovače je minimální počet vnějších součástek pro správnou a stabilní funkci a mnohem menší harmonické zkreslení než třeba u LM386. K regulaci zesílení NF signálu slouží střídavě vázaný proměnný odpor R3. Tento NF zesilovač umožňuje použití široké škály reproduktorů od 4Ω až po sluchátka 32Ω.

Popis sestavení

Pro méně zkušené uvádím doporučený návod k sestavení a nastavení rádia. Předně doporučuji při osazování začít s pasivními prvky podle velikosti. V našem případě to jsou nejdříve odpory R1 a R4 a po nich následují keramické kondenzátory C3, C4, C5 a C6. V další fázi polovodičové prvky IO1, T1, IO2. Nyní je řada na feritové anténě L1. Cívku navineme na přiloženou feritovou tyčinku a to tak, že nejdříve na obvod feritové tyčinky nalepíme lepící pásku (osvědčila se papírová maskovací páska používaná při malování). Na tuto pásku pak vineme 75 závitů samotné cívky drátem o průměru přibližně 0,3 mm. Vinutí začínáme vinout cca 6 - 7 mm od kraje feritové tyčinky a navíjíme těsně závit vedle závitu v jedné vrstvě. První a poslední závit doporučuji zajistit proti posunutí lepící páskou, aby se neměnily parametry navinuté cívky a také proto, aby se s hotovou cívkou dobře pracovalo. Poté se cívka osadí na připravené místo na plošném spoji a osadí se kondenzátor C2. Následuje osazení trimru R2 a elektrolytických kondenzátorů C7, C8, C9 a největší součástky - ladícího kondenzátoru C1. Pak připojíme do pozice trimru R3 potenciometr, který je připojen pomocí lankových vodičů. Nakonec připojíme vodiče pro reproduktor a vodiče pro napájení.

Nastavení přístroje se provádí pomocí dvou prvků a to trimru R2 pro nastavení citlivosti a C1 pro naladění stanice. Nejlepším časem pro ladění jsou večerní až noční hodiny, kdy se díky atmosférickým podmínkám dají naladit desítky stanic. Počáteční nastavení trimru R2 je do poloviny hodnoty. Poté je potřeba naladit nějakou stanici a nastavit AGC pomocí trimru R2 tak, aby signál nebyl zkreslován. V případě, že je stanice slabá, nebo se nedaří naladit žádnou stanici, je potřeba zvýšit citlivost zvýšením proudu obvodem. Pozor při ladění v denních hodinách. Podmínky pro příjem na středních vlnách nejsou zrovna ideální a vysoká citlivost může večer způsobovat rozkmitání přijímače, pak je nutné trimrem R2 citlivost snížit. V tomto případě doporučuji trimr R2 nahradit potenciometrem o stejné hodnotě, nebo hodnotě blízké.

Obr. 4. Osazovací plán

Obr. 5. Obrazec desky plošných spojů

Použitá literatura:

[1] http://www.shenzhensum.com/products/datasheet/TA7642.pdf
[2] http://pdf1.alldatasheet.com/datasheet-pdf/view/110049/TOSHIBA/TA7368.html
Odkazy platné k 10.5.2014