Tento blikač byl navržen jako jednoduchý výrobek pro nejmladší katetegorii soutěže mladých elektroniků. Cílem konstrukce bylo ukázat základní princip integračního článku a následně i funkci zesilovače s bipolárním tranzistorem, který má vysoký vstupní odpor (emitorový sledovač) a v neposlední řadě vytvořit relativně jednoduchý efektový blikač. Blikač je postaven na jednoduchém kruhovém oscilátoru pomocí tří hradel NAND se Schmittovým vstupem (u kruhového oscilátoru je nutný lichý počet invertujících prvků v kaskádě), které jsou mezi sebou vázány integračním RC články, které definují interval blikání. Běžně se u těchto blikačů využívá výstup hradla na který je připojena LED dioda, která bliká v intervalu překlápění jednotlivých hradel. Pro plynulé rozvícení LED diod se zde využívá sledování integrovaného napětí na kondenzátoru, které je snímáno emitorovým sledovačem tvořeného tranzistorem s předřazeným bázovým odporem a dioda LED s omezovacím odporem je zařazena do emitoru sledovacího tranziastoru.

Napětí na integračním kondenzátoru se pohybuje v závislosti na výrobci, protože definované úrovně překlápění se dle jednotlivých výrobců podstatně liší, pro srovnání jsem vyhledal několik údajů různých výrobců a uvedl do následující tabulky. Jen pro dopřesnění, jedná se o typické hodnoty pro napájecí napětí 5V a teplotu 25°C.

Z výše uvedených úrovní komparace, je patrné, že napětí na výstupu emitorového sledovače se bude pohybovat v rozmezí rozhodovacích úrovní daného obvodu snížené o úbytek přechodu báze-emitor. Pro příklad výpočtu omezovacího odporu LED budu předpokládat komparační úrovně U_T+=3,3V, U_T-=2,3V a úbytek přechodu báze-emitor U_BE=0,6V, z čehož vyplývá, že napětí na výstupu emitorového sledovače bude přibližně v rozmezí 1,7V až 2,7V. Z výše uvedeného plyne, že při použití LED diod bude značně záviset na úbytku napětí v propustném směru, kde u diod s propustným napětím cca 1,5V (běžné červené diody) bude doba svitu delší než při použití diod s napětím 1,9V - 2V (zelené, žluté), kde se dioda rozsvítí pouze na dobu vrcholu integrační křivky. Diody s vyšším napětím jako například bílé a modré LED, se dají použít také, jen je potřeba uvažovat s napájecím napětím kolem 6-7V, což použitá technologie CMOS plně umožňuje. Pro výpočet budeme uvažovat diodu červenou s úbytkem napětí U_F=1,5V a maximálním pracovním proudem I_F=15mA. Při této konfiguraci je potřeba spočítat omezovací odpor při práci s nejvyšším napětím což v našem případě bude odpovídat přibližně U_O=U_T+-U_BE U_O=3,3-0,6=2,7V potom U_R=U_O-U_LED což v našem případě bude U_R=2,7-1,5=1,2V, proud diodou zvolíme I_D=5mA a vypočítáme odpor R=U_R/I_D tedy R=1,2/0,005=240Ω. Tato hodnota se vyrábí v v normované řadě E24 a pokud bychom se rozhodli pro řadu E12 volíme nejbližší vyšší což by byl odpor 270Ω.

Orb. č. 1 - Schéma zapojení blikače

Na obrázku výše je zapojení tohoto jenoduchého blikače, kde tranzistory KC147 nejsou v tomto případě kritické a použitý typ tranzistoru zásadně neovlivňuje funkci. Použití tranzistorů KC147 bylo voleno pouze pro aplikaci soutěže, kdy se využívaly současné zásoby a také proto, aby se použitím tohoto netradičního pouzdra trošičku zamotala hlava mladým elektronikům.  Zato použité hradla se Schmittovým vstupem jsou pro tuto aplikaci nutná protože je zde hystereze a nemůže dojít při integraci v oblasti zakázané oblasti k rozkmitání. Pokud by byl použit šestinásobný invertor 40106, je možné rozšířit počet diod v kaskádě až na pět. Po připojení osciloskopu se dá výrobek použít i k jednoduché demostraci práce Schmittova klopného obvodu ve vstupu a pro porovnání s klasickým hradlem je pro názornost dobré, vytvořit tento blikač  třeba s IO 4011 a porovnat rozdílnost chování těchto obvodů.

Obr. 2. - Plošný spoj

Obr. 3. - Osazovací plán